„Musíme konat skutky toho, který mě poslal…“ Jan 9:4

Když začneš vnímat, že to, co děláš pro svou obživu, je důležitou součástí Boží vůle pro tvůj život, zažiješ novou úroveň naplnění. Ježíš kázal a uzdravoval, ale všechno to bral jako „dílo“, které mu dal Otec. Ber to také tak! Místo toho, abys společenství církve vnímal jako místo, kam každou neděli přijdeš setkat se s Bohem, zkus ho vnímat jako na místo, kde jsi sycen a posilován proto, abys mohl další týden přinášet Boží přítomnost na své pracoviště – „dílo“. „Všechno, cokoli mluvíte nebo děláte, čiňte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci“ (Koloským 3:17). Všimni si dvou slov:

  1. „Mluvíte.“ To zahrnuje umění komunikace a informace.
  2. „Děláte.“ To se vztahuje na dovednosti jako tvořivost a budování.

Ať děláš cokoliv, máš to dělat s vděčným srdcem, jakoby nadřízeným při tvém „díle“ byl Pán – protože on jím opravdu je. Takový postoj k práci vede k oživení. Někdo ožije, když vezme do ruky hudební nástroj, jiný, když stojí v čele týmu, další, když někomu radí v jeho problémech, a někdo nad finančními statistikami. Obohacujeme okolní svět, když můžeme při svém „díle“ nalézat záměr, se kterým nás stvořil, a být mu za to vděčni. Každá naše dovednost pochází od Boha a on nás zve, abychom při „díle“ rozvíjeli svoje schopnosti s vědomím součinnosti s Duchem svatým. Práce je vlastně jedním ze způsobů lásky. Pokud nevytváříme hodnoty, nemůžeme být naplno lidmi.

zdroj: www.spkd.cz